Úvod»Historie

Historie

 

MUDr. Alois Vincenc Honěk se narodil v Děhylově, ve Slezsku, 25. října 1911. Lásku ke smyčcovým nástrojům zdědil po otci, který byl taktéž houslař. Houslařskému umění se začal učit již jako osmiletý, v roce 1919. V roce 1929, ještě jako student gymnázia, prezentoval houslařskému mistrovi svou závěrečnou práci – vlastní housle. Získal tak diplom profesionálního houslaře, který mu pak předal otec v den jeho osmnáctých narozenin, 25. října 1929.

Po skončení gymnázia však nesplnil otcovo velké přání a profesionálním houslařem se nestal. Místo toho opustil rodnou vesnici a odjel do Prahy, aby začal studovat medicínu na Karlově Univerzitě. Po úspěšném zakončení studia se rozhodl pro dráhu chirurga. I přes velmi náročné povolání si však našel dostatek času na svůj nejoblíbenější koníček. Ve skutečnosti věnoval výrobě houslí téměř všechen volný čas. Byl známý tím, že již od čtyř hodin ráno pracoval na svých nástrojích. Teprve pak se vydal do nemocnice na Františku, kde byl dlouhá léta primářem. Výrobě smyčcových nástrojů a výzkumu výrobních technologií zasvětil celý svůj život a to až do požehnaného věku 90 let. Dr. Honěk zesnul ve věku nedožitých 91 let, 31. června 2002.

Velmi často vyzdvihovaná zvuková kvalita jeho nástrojů není pouhou náhodou. Skrývá se za ní celoživotní touha po odhalení tajemství slavných italských mistrů z Cremony. Nad tajemstvím dokonalého nástroje začal bádat již v patnácti letech, kdy byl požádán o přeložení starého latinského spisu. Změt čísel a písmen tehdy nikomu nedávala velký smysl, bylo mu tedy povoleno, aby si pořídil vlastní opis. Teprve po desítkách let studia a konstrukci mnohých nástrojů dospěl ke svému vlastnímu modelu – ideálnímu tvaru nástroje. Díky znovuobjevení již zapomenutého tajemství konstrukce dosahují housle, violy, violoncella a kontrabasy tolik obdivované kvality.
Objektivním měřením tónové kvality se Dr. Honěk také dlouhou dobu zabýval. Za svůj život postavil velké množství nástrojů. Přes 100 jich lze slyšet v orchestrech i sólovém podání po celém světě. A. V. Honěk byl členem Kruhu umělců houslařů. Měl také vynikající vztahy s Českou Filharmonií a dlouhou dobu orchestr doprovázel po světě jako jejich lékař. Spolupracoval také s velikány, jakým byl například Václav Neumann.

Byl také výborným chirurgem, který významně přispěl k rozvoji tohoto oboru, a to nejen u nás. Jako intelektuál se zajímal také o další obory lidského vědění, jako například o matematiku nebo historii. Pro svá politická přesvědčení byl v 50. letech vězněn.

Jak sám rád říkal, jeho největším životním úspěchem nebyly samotné nástroje, ale to, že pro jejich kouzlo zapálil i svého syna a dva vnuky. Svěřil jim svá tajemství a naučil je, jak konstruovat mistrovské nástroje. Tradice tedy pokračuje dál.